Ezechielova vize – Rafael /rozbor/

Rafael Santi, autoportrét, 1506, olej na dřevě, Uffizi, Florencie

Rafael Santi (Raffaello Sanzio da Urbino)

• 6. dubna 1483 (Urbino) – 6. dubna 1520 (Urbino, 1759 ostatky do Říma)
• sochař, malíř, architekt
• cca 1495 – počátek studia u Pietra Perugina
• 1504 – Florencie (Leonardo, Michelangelo)
• 1508 – ve službách papeže Julia II., stává se předním portrétistou, dvorním malířem
• 1514 – architekt chrámu Sv. Petra

Vrcholná renesance

cinquecento (pojem pro 16. století v Itálii, „500“, období společné s pozdní renesancí a manýrismem)

• plné odproštění se od gotického systému
• další rozvoj humanismu (obecně celá renesance) – oslava člověka, svobody, usilování o lidskost, důstojnost, štěstí, existence člověka už není pouze přípravou na posmrtný život, ale má svou cenu (oproti směru dozvuky středověké scholastiky), podotýkám, že humanismus nezpochybnil úlohu Boha, náboženství, člověk více debatuje s entitami, už není jen nástrojem
• ideál krásy přejat z antiky, kalokagathia
• hybnost, princip akce a reakce, vyvolávání napětí (tenze), figurální dynamika, tělo v pohybu

Charakteristika Rafaelova stylu

• chiaroscuro (šerosvit) – modelování světlem, kontrast, vystoupení hlavních objektů
• sfumato – překrývání vrstev, zjemňování přechodů barev, systém vylepšen Leonardem
• trojúhelníková kompozice, využití rovnostranného trojúhelníku, obecná technika renesance, rámovací funkce hlavním objektům, klid, při spojení s akcí a tenzí prvek určující, že dílo patří stále do vrcholné renesance
• jednobodová perspektiva
• mnohafigurální kompozice, harmonie, interakce mezi postavami (akce a reakce, tenze), vyrovnanost
• Rafael mistrem prostoru
• využití kontrapostu – ohnutá noha, protáčení v bocích, přenášení váhy, dynamila pohybu, původně antický řecký systém (poprvé 480 před naším letopočtem, Kritos)

Rafael syntetizoval všechny dostupné systémy a znalosti současných umělců. Využívá stylu andělů od Perugina, anatomickou preciznost a kompozici Michelangela, prosvětlenost a kontrast Leonarda da Vinciho, styl jeho madon. A dovádí je v dokonalost.

Ezechielova vize – kompozice

Popis díla

Rafael Santi – Ezechielova vize, olej na dřevěné desce, 1518, Florencie

Hlavním motivem obrazu je šest bytostí. Hybatelem Bůh. Podpírán cheruby, kteří symbolizují Boží trůn, zázemí, přeneseně i válečný vůz. Původem jsou to mytologičtí hybridi, jako ostatně i další čtyři bytosti, tetramorf. Tetramorfu se věnuji na dalším obrázku. V křesťanství odpovídají čtyřem evangelistům. Spolu tvoří precizní celek, téměř bez prázdného prostoru. V trojúhelníkové kompozici.

V levé spodní části obrazu se nachází Ezechiel samotný, s vizí, osvícen paprsky slunce skrz mraky. Nebe je rázně odděleno od země.

Rafael Santi – Ezechielova vize, prvky obrazu

Tetramorf

Tetramorf, řecky tetra, morphé, čtyři tvary, rozdělení na čtyři elementy, mohou to být živly, části přírody, astrologické prvky, nebo syntéza všech elementů v jeden celek. V podobě hybrida, bytosti s prvky dokonalosti. Například babylónské, egyptské sfinx a sfingy, asyrský lamassu. V křesťanství po stabilizaci učení odpovídá čtyřem evangelistům a zvířecím elementům. Matoušovi – člověku (vodnáři). Janovi, orlovi, na jehož křídlech spočívá Bůh a kterého orel snáší k zemi (kontrapost a namířená ploska nohy). Markovi, lvovi a Lukáši, dobytčeti (astrologicky býkovi), o které se opírá druhá noha Boha.

Elementy tetramorfa se z náboženského hlediska zobrazují s křídly jako důrazu něčeho nadpozemského, proto i v křesťanství jedna z bytostí, člověk, bývá v pramenech označována za anděla. Časem doplním více informací. Podotýkám, že v křesťanském pojetí tetramorfa existují různé odchylky a přidělování jednotlivých elementů k evangelistům, ale vycházím z hlavního proudu.

Ezechielova vize –Tetramorf

Ezechielova vize – Bible

Ezechiel:

Pátého dne toho měsíce, byl to pátý rok přestěhování krále Jójakína, událo se slovo Hospodinovo ke knězi Ezechielovi, synu Božího, v kaldejské zemi u průplavu Kebaru. Tam na něm spočinula Hospodinova ruka.

Viděl jsem, jak se přihnal bouřlivý vítr od severu, veliké mračno a šlehající oheň; okolo něho byla zář a uprostřed ohně jakýsi třpyt oslnivého vzácného kovu. Uprostřed něho bylo cosi podobného čtyřem bytostem, které se vzhledem podobaly člověku. Každá z nich měla čtyři tváře a každá čtyři křídla. Nohy měly rovné, ale chodidla byla jako chodidla býčka, jiskřila jako vyleštěný bronz.

Ruce měly lidské, a to pod křídly na čtyřech stranách; měly po čtyřech tvářích a křídlech. Svými křídly se přimykaly jedna k druhé. Při chůzi se neotáčely, každá se pohybovala přímo vpřed. Jejich tváře se podobaly tváři lidské, zprava měly všechny čtyři tváře lví a zleva měly všechny čtyři tváře býčí a všechny čtyři měly také tváře orlí. Takové byly jejich tváře; jejich křídla byla rozpjata vzhůru. Každá se přimykala dvěma křídly k druhé a dvěma si přikrývaly těla. Každá se pohybovala přímo vpřed.

Chodily podle toho, kam je vedl duch; při chůzi se neotáčely. Svým vzhledem se ty bytosti podobaly hořícímu řeřavému uhlí. Vypadaly jako pochodně a oheň procházel mezi bytostmi a zářil, totiž z toho ohně šlehal blesk. A ty bytosti pobíhaly sem a tam, takže vypadaly jako blýskavice. Když jsem na ty bytosti hleděl, hle, na zemi u těch bytostí, před každou z těch čtyř, bylo po jednom kole. Vzhled a vybavení kol bylo toto : třpytila se jako chrysolit a všechna čtyři se sobě podobala; jejich vzhled a vybavení se jevilo tak, jako by bylo kolo uvnitř kola. Když jela, mohla jet na všechny čtyři strany a při jízdě se nezatáčela. Jejich loukotě byly mohutné a šla z nich bázeň; ta čtyři kola měla loukotě kolem dokola plné očí.

Když se bytosti pohybovaly, pohybovala se s nimi i kola, a když se bytosti vznášely nad zemí, vznášela se i kola. Kam je vedl duch, tam šly, tam vedl duch i kola; vznášela se spolu s nimi, neboť duch bytostí byl v kolech. Když ony šly, jela, když se ony zastavily, stála, a když se ony vznášely nad zemí, vznášela se kola spolu s nimi, neboť duch bytostí byl v kolech. Nad hlavami bytostí bylo cosi podobného klenbě jako třpyt oslňujícího křišťálu rozpjatého nahoře nad jejich hlavami. Pod tou klenbou pak byla jejich křídla vztažena jedno k druhému; každá bytost měla dvě křídla , jimiž se přikrývala, a každá měla dvě křídla , jimiž přikrývala své tělo. I slyšel jsem zvuk jejich křídel jako zvuk mnohých vod, jako hlas Všemocného, když se pohybovaly; bylo to jako hřmění, jako zvuk válečného tábora; když stály, svěsily křídla.

Zvuk se šířil svrchu nad klenbou, kterou měly nad hlavou; když stály, svěsily křídla. A nahoře nad klenbou, kterou měly nad hlavou, bylo cosi, co vypadalo jako safírový kámen podoby trůnu, a na té podobě trůnu, nahoře na něm, bylo cosi , co vypadalo jako člověk. I viděl jsem, jako by se třpytil oslnivý vzácný kov; vypadalo to jako oheň uvnitř i okolo; směrem od toho, co vypadalo jako bedra, nahoru a směrem od toho dolů jsem viděl, co vypadalo jako oheň, šířící záři dokola.

Tetramorf – astrologický význam

• 4 elementy
• Orel odpovídá Štírovi
• Člověk/Anděl je Vodnářem
• časté rozdělení Země, Oheň, Voda, Vzduch

Znamení leží v protipólech, po spojení vzniká kříž (procházející Sluncem)

Orloj Sv. Marka – Benátky

Zajímavé odkazy

Artmuseum CZ – Rafael Santi
Wikipedia – Rafael Santi